Jer 12 | CzeCSP | STEP | Jsi spravedlivý, Hospodine, ⌈proto si u tebe chci stěžovat.⌉ ⌈Jen s tebou chci mluvit o věcech práva.⌉ Proč je cesta ničemů úspěšná a proč se ⌈všem podvodníkům daří?⌉

Jeremiah 12

Jeremjášovo stěžování a Boží odpověď

1 Jsi spravedlivý, ^{▼▼Ezd 9,15; Da 9,14} Hospodine, ⌈proto si u tebe chci stěžovat.⌉ ^{▼▼n.: když s tebou povedu při; 2,29} ⌈Jen s tebou chci mluvit o věcech práva.⌉ ^{▼▼h.: Jen práva s tebou budu mluvit} ^{▼▼Pozn. 76 v tabulce na str. 1499}Proč je cesta ničemů úspěšná ^{▼▼5,28; Ž 37,1.7} a proč se ⌈všem ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}podvodníkům ^{▼▼Př 21,18; 11,3} daří?⌉ ^{▼▼h.: mají pokoj všichni, kdo zrazují zradou; Iz 24,16} 2 Zasadil jsi je a oni i zakořenili, ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}rostou a dokonce ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}vydávají plody. ⌈Mají tě plná ústa, ale jejich nitru ^{▼▼srv. Ž 16,7} jsi daleko.⌉ ^{▼▼h.: Jsi blízko v jejich ústech (/ jejich ústům), ale daleko od jejich ledvin; srv. Ž 50,16; Iz 29,13; Mt 15,8} 3 Ty, Hospodine, mě ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}znáš, ^{▼▼1Kr 8,39} ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}vidíš mě a zkoumáš mé srdce, ^▼▼11,20 že je s tebou. Odtáhni je jako stádo na porážku, odděl je pro den popravy.

4 Dokdy bude země usychat ^{▼▼4,28; 14,2; 23,10; Iz 24,4} a vadnout ^{▼▼Am 1,2} všechna polní ^▼▼7,20 zeleň? ^{▼▼ 14,6; Dt 11,15} Pro zlo těch, kteří v ní bydlí, zmizela zvěř i ptactvo; a to proto, že řekli: On nevidí ⌈náš konec.⌉ ^{▼▼n.: , jak to s námi skončí; 5,31; 17,11; Dt 32,20; var LXX: naše cesty} 5 Když jsi běžel s pěšáky ^{▼▼srv. 2Kr 13,7} a unavili tě, jak chceš ^{▼▼h.: budeš} potom závodit s koňmi? Když se v pokojné zemi cítíš bezpečný, ^{▼▼Př 28,1; 14,16; 1,33} co budeš dělat v jordánské houštině? ^▼▼49,19 6 Vždyť i tvoji bratři a ⌈dům tvého otce,⌉ ^{▼▼tj. tvoje rodina} i oni tě podvedli, i oni za tebou hlasitě ^{▼▼h.: plně} pokřikují. Nevěř jim, i když s tebou mluví hezky. ^{▼▼h.: o dobrých věcech}

7 Opustil ^{▼▼[NET a NIV vidí patřičná slovesa ve verších 5 — 17 jako prorocké pf. a proto je překládá budoucím časem]} jsem svůj dům, ^{▼▼tj. národ} zanechal jsem své dědictví, vydal jsem svou ^{▼▼h.: své duše} milovanou do moci ^{▼▼h.: dlaně (namísto ve vazbě obv.: ruky — Nu 21,2p; Jr 20,4; 21,7; 22,25; 34,20n; 46,26); 1S 4,3} jejích nepřátel. 8 Mé dědictví se pro mě stalo podobné lvu ^{▼▼n.: lvem} v houštině, pozvedlo ^{▼▼h.: vydalo} proti mně svůj hlas, proto ho nenávidím. 9 ^{▼▼řečnická otázka (která předpokládá přitakání)}Cožpak mi není mé dědictví skvrnitým dravcem? ^{▼▼Gn 15,11; Iz 46,11} Což okolo něj nejsou jiní dravci? Jděte, shromážděte všechnu polní zvěř, přijďte ⌈se nažrat!⌉ ^{▼▼h.: k pokrmu / žrádlu} 10 Mnozí pastýři ^{▼▼n.: (v obr. smyslu=) vůdcové; srv. 10,21} zničili ^{▼▼n.: zničí (apod. dále) (viz v. 7)} mou vinici, pošlapali můj díl pole, ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}proměnili můj vzácný ^{▼▼h.: žádané; srv. 3,19; Ž 106,24; Za 7,14} díl ve zcela opuštěnou pustinu. 11 Učinili ji zcela opuštěnou, zpustošená přede mnou truchlí. Celá země je zpustošená a ⌈ ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}nikdo si to nebere k srdci.⌉ ^{▼▼tj. nikdo si toho nevšímá; h.: není nikdo pokládající si to na srdce; srv. Iz 42,25; 47,7; Mal 2,2; Neh 2,12} 12 Na všechna holá návrší v pustině přicházejí ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}ničitelé, protože Hospodin má meč, ^{▼▼Dt 28,22} který požírá ⌈od jednoho konce země až na druhý⌉ ^{▼▼h.: od konce země až ke konci země; 25,33} a ⌈nikdo nemá pokoj.⌉ ^{▼▼h.: není pokoj pro všechno tělo; tj. nikdo není v bezpečí}

13 Zaseli pšenici, ale sklidili trní; ⌈unavili se, ale nic tím nezískali.⌉ ^{▼▼n.: vyčerpali se bez užitku; 2,8.11} Styďte ^▼▼5,19p se za svou ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}úrodu kvůli ^{▼▼n.: je zničena díky} Hospodinovu planoucímu hněvu. ^{▼▼4,26; 25,37*}

14 Toto praví Hospodin: O všech mých zlých sousedech, kteří sahají ^{▼▼n.: +neoprávněně} na dědictví, jež jsem dal do vlastnictví svému lidu, Izraeli: Hle, vyrvu ^{▼▼::24,6; Dt 29,27} je z jejich ^{▼▼Pozn. 50 v tabulce na str. 1499}země a dům judský vyrvu z jejich středu. 15 I stane se, že až je vyrvu, ^{▼▼Pozn. 99 v tabulce na str. 1499}znovu se nad nimi slituji ^{▼▼Dt 30,3; Mi 7,19!; Ž 90,13v; Jl 2,14v} a přivedu je zpět, ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každého do jeho dědictví a ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každého do jeho země. 16 A jestliže se ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}opravdu naučí cestám mého lidu a budou přísahat v mém jménu: Jakože živ je Hospodin, tak jako učili můj lid přísahat při Baalovi, pak budou zbudováni uprostřed mého lidu. 17 Jestliže však nebudou poslouchat, zcela onen národ vyrvu a vyhubím, je Hospodinův výrok.